Zhubla jsem 25kg. Co vlastně jím?

Asi už znáte můj příběh o tom, jak se mi po letech dietaření konečně podařilo zhubnout. Stalo se to okolo mých třicátých narozenin, tedy téměř před sedmi lety. Od té doby vypadám vlastně stále stejně, mám konstantní hmotnost a jím si, co chci. Je ovšem pravda, že to, co CHCI jíst, se během let změnilo…

Jako tlusté dítě jsem milovala cukr ve všech podobách. Také jsem jedla velké porce a nikdy se nestalo, že bych něco, co mi chutnalo, nedojedla jen proto, že už mám dost. Zkrátka jsem musela jíst tak dlouho, dokud talíř nebyl prázdný. Často mi bylo těžko nebo dokonce zle z přejídání, ale i tak jsem k přejídání stále inklinovala.

Miluji jídlo

Můj vřelý vztah k jídlu se nezměnil dodnes. Stále miluji velké porce a sladká jídla. Už se ale nepřejídám. Změnil se také můj vkus, co se týče výběru potravin. A právě proto můžu jíst, cokoli chci. Kupodivu totiž nyní chci jíst většinou jen ty správné potraviny. Tělo je geniální organismus a zvykne si téměř na všechno, pokud k tomu má dostatek času. A stejně tak si umí odvyknout…

Čím déle jíte správně, tím hlubší je návyk a tím snadnější je odolat cukrovinkám, tučným jídlům a všemu nezdravému. Časem dokonce ani nemusíte odolávat. Prostě už vás to nezajímá. Jak získat k dlouhodobému správnému jídelníčku motivaci, píšu v jiných článcích na tomto webu, proto se nyní budu věnovat jen tomu, co tedy vlastně poslední roky jím.

Můj jídelníček

Základem mého jídelníčku je Zdravý talíř, což je pomůcka, kterou svým klientům i na svých kurzech vřele doporučuji si vytisknout a nalepit na lednici 🙂 Kromě toho se vyhýbám cukru, pšenici, přehnaně továrně zpracovanému jídlu (polotovary, uzeniny, paštiky), přesoleným potravinám a přemíře tuku.

Naopak si dopřávám spoustu ovoce, nebojím se škrobových příloh, jako jsou brambory, rýže, vločky nebo zdravé těstoviny, používám přírodní sladidla (med, březový cukr apod.), rostlinná mléka, kupuji i kvalitní bezpšeničné pečivo. Sacharidy tedy rozhodně nešetřím. (Přitom jsou to právě sacharidy, které vám většina výživových poradců jako první proškrtá z jídelníčku. Jenže kdo bez nich vydrží fungovat trvale až do konce života? Jen velmi málo lidí.)

Z tuků si vybírám především ty bohaté na omega-3 mastné kyseliny, jím tedy ryby, len, chia semena, avokádo a vlašské ořechy. Nebojím se kvalitních živočišných produktů, jako jsou vejce z volného výběhu, bio jogurty, bio sýry. Celkově jím tuku ale o dost méně než průměrný Čech. V jídelníčku si totiž musíte vybrat – buď budete jíst více sacharidů a méně tuku, nebo naopak. (A věřte mi, že ta první varianta je v praxi žitelnější.) Jíst hodně obojího na hubnutí zkrátka nefunguje.

O příjem bílkovin se, upřímně řečeno, nijak zvlášť nestarám. (Opět navzdory roky zaběhnutým poučkám o tom, že jen díky proteinu ve stravě zhubneme.) Ryby, luštěniny, vejce, tempeh a mléčné produkty společně se spoustou zeleniny hravě pokryjí denní dávku bílkovin pro tělo. (A ta je 1 gram proteinu na kilogram optimální tělesné hmotnosti.)

Co nejím

Není až tak důležité, kolik přesně čeho jíte. Důležité je především, co nejíte. Jak už jsem psala, vyhýbám se cukru, pšenici, přehnaně továrně zpracovanému jídlu (polotovary, uzeniny, paštiky), přesoleným potravinám a přemíře tuku. Nejím ani tavené a zrající sýry, odvykla jsem si od kofeinu, teinu a piji minimum alkoholu. Vyhýbám se potravinám s vysokým glykemickým indexem, protože právě kolísání hladiny glukózy v krvi bylo již od dětství jednou z příčin mé nadváhy a tendencí k přejídání.

Nic si nezakazuji

Jednou ze zásadních psychologických pomůcek při hubnutí a udržování hmotnosti je nic si nezakazovat. Jakmile si totiž něco zakážete, začnete po tom bažit. Proto nemám problém si v kině dát popcorn a na večírku chipsy nebo chlebíčky. Běžně jím gelato zmrzlinu a v létě si tu a tam dám i úplně obyčejného nanuka. Mám ráda dobré víno, takže když na něj jednou za čas dostanu chuť, dám si ho.

Nikdy nezapomenu na vytřeštěné pohledy hostů jednoho večírku, když jsem se s chutí pustila do slaniny. „To můžeš??“ ptali se šokovaně. Jistě. Můžu jíst, cokoli chci. Stále častěji ale mám chuť spíš na ty správné potraviny. Jinými slovy většinou jím jen to zdravé a správné. A tu a tam jím úplně cokoliv.

Co máte jíst vy

Každý metabolismus je unikátní, lidé se dělí na typy inklinující k sacharidům, tukům nebo proteinu a tak dále.  Proto bohužel univerzální jídelníček pro všechny neexistuje. To, co jím já, pro vás nemusí být vyhovující. Většina mých klientů a účastníků kurzů však má přece jen podobné problémy: kolísání hladiny cukru v krvi, přejídání nebo nedostatek pevné vůle, chutě na sladké, vlčí hlady, strach jíst moc nebo strach jíst špatně, chronické zdravotní problémy související se stravou.

Na vaší cestě ke změně jídelníčku doporučuji vzít si ze všech diet to, co vám vyhovuje, a spojit to dohromady. Můžete zkusit jíst nějaký čas i jako já a ponechat si z mých doporučení jen ta, která na vás budou fungovat. Zamyslete se také nad stravou svých pokrevních příbuzných a předků a nad tím, zda jim tato strava spíše svědčí nebo naopak. Podle toho poznáte, jakou stravu vaše tělo pravděpodobně toleruje hůře nebo lépe. Přečtěte si moje knihy nebo zajděte na mé kurzy. Jděte do toho se zvědavostí, jako kdybyste prováděli pokus nebo hráli hru.

Hubnutí má jít snadno a pohodlně a nikoli cestou askeze, utrpení a se zaťatými zuby. Změna jídelníčku, která vám nevyhovuje, je špatná změna a je potřeba ji nahradit jinou lepší a pro vás pohodlnější. Přeji vám na vaší cestě k vysněné postavě hodně radosti a dobrou chuť! 🙂

Jste z toho zmatení?

Nedozvěděli jste se vše, co by vás zajímalo?

Ráda vám s jídelníčkem poradím osobně na individuální konzultaci, nebo přijďte na moje kurzy .

Přebírání textů a fotografií:

•     tištěná média — přebírání nezměněných textů a fotografií je zdarma s podmínkou uvedení zdroje
•     online média — je možné pouze přebrat upoutávku v délce perexu nebo jednoho odstavce a jednu fotografii s uvedením autora a pro zbytek textu odkazovat na web www.najimseazhubnu.cz

Foto: TV Prima, Petr Horník (Právo), Cecílie Jílková, Šárka Babická.