Pohanka – jednoletá bylina, je dnes trochu opomíjenou plodinou, přestože u nás má dlouhou tradici. Pochází z oblastí střední Asie, odkud se postupně rozšířila do Japonska, Evropy i do Severní Ameriky. V českých zemích se začala pěstovat od 12. století a v 16. století byla velmi populární potravinou. Na rozdíl od mnohých obilnin neobsahuje lepek.
Z hlediska nutriční hodnoty je pohanka zajímavá pro vyváženou skladbu aminokyselin. Celkem pohanka obsahuje 18 různých aminokyselin. Obsah lysinu – aminokyseliny, která hraje roli v prevenci aktivizace herpetických virů (původce oparů), je ve srovnání s ostatními obilninami 3-4 násobně vyšší.
Obsah škrobu v pohance se pohybuje od 55-70% v sušině semen a je tak kvantitativně nejdůležitějším sacharidem. Ze zdravotního hlediska je důležitý vysoký obsah vícenenasycených mastných kyselin. Největší podíl připadá na esenciální kyselinu linolovou (37-48%), která se společně s kyselinou linolenovou (1,9 – 2,8 %) podílí na snižování hladiny krevního cholesterolu a prevenci proti ateroskleróze. Pohanka a její produkty obsahují 3,4-5,2% celkové vlákniny, přičemž asi 20-30% je rozpustných. Konzumace pohanky může mít pro obsah vlákniny důležitou úlohu v prevenci a léčení vysokého krevního tlaku a zvýšené hladiny cholesterolu.
Pohanka je důležitým zdrojem zinku, mědi, selenu, manganu a jiných stopových prvků. Z vitaminů jsou v plodech pohanky zastoupeny především vitaminy B1 (thiamin), B2 (riboflavin), niacin, E a C. Velmi důležitým vitamínem v pohance v pohance je cholin, který regeneruje jaterní buňky po poškození chorobami a alkoholem.
Pohanka je také nejlepším přírodním zdrojem rutinu, který je důležitý pro cévní pružnost. Rutin v pohance výrazně zlepšuje nebo zastaví zhoršování stavu křečových žil na nohou. Rutin, quercetin a některé jiné polyfenoly mohou být v mírném množství potenciálními antikarcinogeny proti rakovině střeva a jiných orgánů. Fenolové sloučeniny můžou snižovat hladinu krevního cukru a lipidů a přispívat tak k hypocholesterolemickému účinku pohanky.
Je znám léčebný efekt pohanky při praskání žilek v oku a obličeji. Pohanka je také důležitá při žaludečních a dvanácterníkových vředech, střevních nádorech a stavech místního krvácení či při silné a dlouhé menstruaci. Posiluje imunitu a využívá se i při detoxikaci. V zimě prohřívá organismus.
Pohanková mouka
Namočíme pohanku do studené vody a necháme ji takto ponořenou přes noc. Dejte pozor, aby vody byl dostatek, pohanka bude bobtnat a měla by zůstat stále ponořená. Ráno zrnka zcedíme a propláchneme. Necháme v cedníku klíčit 2-3 dny, přičemž pravidelně 3x denně proplachujeme. Poté rozložíme na utěrku a necháme proschnout. V horkovzdušné troubě nebo sušičce sušíme při teplotě do 42°C, dokud nejsou klíčky zcela suché a tvrdé. Poté rozemeleme na jemný prášek v mlýnku na kávu nebo výkonném mixéru. Čím jemnější mouka, tím lépe. Hotovo 🙂