Když jsem se seznámila s Pavlem Mackem, překvapilo mě, kolik témat a názorů máme společných a jak krátký čas stačil k tomu, abychom pochopili, že jsme ve shodě nejen ohledně zásad zdravého stravování, ale také náhledu na téma vnitřní práce a motivace. Kdy z toho vznikne rozhovor, bylo jen otázkou času.
Kdo se zajímá o bojová umění, pravděpodobně Pavla Macka již dávno zná. Tento mistr čínských bojových umění se své vášni věnuje od dětství. Kromě praktické výuky na toto téma také publikuje a jeho asociace Hungga gungfu rozšířila svoji působnost i za hranice ČR.
Pavel Macek studoval na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy, kde se seznámil s ideami stoicismu, filozofického směru, jehož základní tezí je žít v souladu s rozumem a přírodou. Kromě čínských bojových umění se Pavel věnuje silovému a kondičnímu tréninku, především cvičení s kettlebell a posilování s vlastní vahou a činkami.
Pavle, co bys poradil člověku, který takzvaně „nemá pevnou vůli“? Jaký je tvůj trik, jak obelstít vlastní lenost a budovat disciplínu?
V první řadě si vybrat cíl, ať člověk ví, kam směřuje. V druhé řadě si rozdělit přibližování k tomuto cíli na nejmenší možné splnitelné segmenty. No, a pak už jen pokračovat – a nelámat si hlavu, když to občas nevyjde: otřepat se co nejdříve a vrátit se na správnou kolej co nejdříve. Do kopce se jde těžko, z kopce se padá hodně rychle, takže když člověk škobrtne, hned se zvednout a šlapat do kopce dál.
Triků, jak na to, mám několik. Nenakládám si na sebe toho hodně, ale to, co pravidelně dělám, dělám skutečně pravidelně, každý den – od ranního cvičení, přes (z)dravou stravu, silový trénink, mindfulness, až po dostatečný spánek. Držím se pravidla 80% – pokud jsem daná předsevzetí a návyky dodržet na 80% a více, cajk: těch 20% je buď vrozená lenost, anebo proměnná jménem život. 80% plus fajn, ale 79% už ne, takže jakmile by hrozilo, že bych tam sklouznul, zpozorním a otočím kurz. Ze 79% spadnout na 50% a pak na 0 je totiž sakra rychlý sešup.
Druhý trik je úmyslný deload, odfrknutí, jednou za čas – dám si dva burgery a pět piv, jdu spát ve dvě v noci, no a druhý den si říkám, parádní párty, ale jednou za čas to stačí.
Třetí trik, který mě napadá, jsou vzory, ať už reálné, nebo fiktivní. Občas se mi ve sprše taky nechce přepnout na ledovku, ale řeknu si: „Co by dělal král Leonidas? Marcus Aurelius? Batman?“ A tak otočím kohoutek a jsem pak rád. Jen pro sichr, nepředstavuji si, že jsou ve sprše se mnou, jo?
Čtvrtý trik je úmyslně budovaný tlak okolí – když o něčem píšu, točím videa, učím, tak bych byl děsný pokrytec, abych to sám nedělal. Velmi často, když chci na něčem zapracovat a v něčem se zlepšit, tak o tom něco napíšu, a tím se vlastně sám sebe zaúkoluji.
No a za páté mě to prostě baví být zdravý, silný, dobře se hýbat, trávit, spát.
Podle čeho si vybíráš ty své životní vzory, kterým by ses rád přiblížil a kteří tě inspirují a motivují?
Už jsem to nakousnul v jedno z předešlých bodů – inspiračních vzorů mám mnoho, především těch, kteří spadají do kategorie, která se v Číně nazývá „učenec-válečník“, historické postavy, reální i fiktivní hrdinové, kteří na sobě musí makat – na síle i vzdělání – aby pak své dovednosti a znalosti pomohli v boji proti zlořádům a pomoci slabším. Jsem velkým fandou stoické filosofie, s úctou a láskou vzpomínám na protifašistické odbojáře a skláním se před jejich hrdinstvím, no Batmana jsem už zmiňoval. Mimochodem, viděla jsi někdy mě a Batmana ve stejný čas ve stejné místnosti?
Neviděla, to je pravda. Záhada vyřešena! Ale zpět k tomu, co je nyní pro hodně lidí aktuální: Máme únor 2021, máme za sebou krušný rok, který moc nepřál pohybovým aktivitám. Lidé si možná tak trochu navykli na on-line školu, práci i zábavu a nyní sbírají sílu z tohoto nezdravého stereotypu vybočit. Co bys jim doporučil? Jak, odkud a kde začít, když okolnosti ještě stále nejsou ideální?
Nesmířit se za žádnou cenu, že takhle to bude napořád, že budeme navždycky přikovaní u obrazovek a cvičit na ZOOMu nebo podle appek, anebo ani to ne, a že budeme nadosmrti hnít u Playstationu nebo Netflixu. Doporučím chodit ven, co nejvíce to jde, setkávat se s lidmi (za dodržování všech bezpečnostních opatření) co to jde, třeba se domluvit s kámošem a zacvičit si spolu v parku nebo u někoho doma, zajít na čundr, anebo alespoň na dlouhou procházku městem.
To domácí vězení a chůze od počítače k ledničce je jeden problém, já však vidím ještě problém další, a to je absence sociálních kontaktů. Člověk je zoón politikon, živok společenský, a pokud nemá dostatek společenských kontaktů, začne mu hrabat. A ne, sociální média nejsou sociální kontakty, jak nám čím dál větší polarizace na sockách ukazuje. Komentář na Facebooku není to samé, jako pokecat s klukama na tréninku, anebo s kámoškou na kafíčku.
Mnoho lidí, kteří zatím nemají kondici, ale odrazuje od pohybu problém se zadýcháváním. Ty ani nedoporučuješ trénovat tak, aby u toho člověk po celou dobu funěl. Jak správně trénovat tepovou frekvenci a dech při pohybu?
Je potřeba začít opravdu od 0 – a to je právě dýchání: nejenom biomechanická složka, jako je třeba brániční dýchání, ale i biochemická – citlivost neuroceptorů na hladinu CO2 a s tím související předávání kyslíku do krve. Nejde totiž o to, kolik vzduchu se člověk nadechne, ale kolik kyslíku tělo opravdu využije – viz Bohrův efekt. Jsou na to jednoduchá měření bez vybavení, např. tzv. BOLT (Body Oxygen Level Test), který si každý může udělat sám, a jednoduchá cvičení, jako to poměrně velmi rychle zlepšit.
Zlepšení fitness závisí na vylepšení uvolnění kyslíku do svalů, orgánů a tkání, ale – to, jak dýcháme přes den v běžném životě určuje to, jak budeme dýchat při cvičení. A proto bych začal právě tam. Měl-li bych dát jen jediný tip, tak by to bylo dýchat jen nosem, 24/7, s vyjímkou specifických módů dýchání, který vyžaduje ten či onen sport. Další info v článku KB5 výzva „Nos“, anebo v seriálu Škola dechu.
Tepovka, to je věc druhá, jsou na to zase vzorečky v závislosti na věku, každopádně kdybych to měl zjednodušit, do fakt vysoké tepovky by se člověk měl dostat jen řekněme jednou týdně, a možná ani to ne. Indická filosofie má hezký koncept, že máme do vínku dán určitý počet srdečních tepů, no a až je vytepeme, finito, umřeme. Proto s nimi třeba šetřit – viz stále četnější případy například dvacetiletých fotbalistů anebo fanoušků HIIT (který není žádný hit) se závažnými srdečními problémy. Další úskalí jako nadměrné zakyselení, volné radikály, předčasné stárnutí, zvýšení hladiny stresových hormonů a ve finále i zhoršující se výkony ani nezmiňuji. Jde to dělat lépe, šetrněji, déle, a s lepšími výsledky.
Tedy všeho s mírou a rozumem. A co správné držení těla? Jeho absencí trpí hodně z nás – jak ve stoje, tak v sedě. Proč je to vlastně problém a jak to trvale spravit?
Tělo se adaptuje do té pozice, ve které tráví nejvíce času – židle zkrátí to, co má být natažené, oslabí to, má být silné. Takže – co nejmíň sedět, střídat pozice, když už člověk holt přes den musí na compu makat, pravidelně si dávat pauzy a „pohybové mlsy“, vyvěšovat se na hrazdě, a dobře volit, co člověk bude cvičit, aby se sezením bojoval, a ne se v něm zlepšoval. Stahování kladky nebo tlaky v sedě nebo rotoped spíše ne, mrtvý tah s velkou činkou, kettlebell swing a get-up, jóga – rozhodně ano! Napsal jsem o tomto tématu článek a natočil video – viz KB5 výzva „Odžidlení“.
Zaujalo mě, že cvičíš a děláš bojová umění od dětství. Kdo tě k tomu jako dítě vedl nebo jak ses k tomu dostal?
Byl jsem malý a slabý, a chtěl jsem být větší a silnější, a navíc, hrdina, který se zastane dámy v nesnázích, Bruce Lee, který to natírá padouchům, ctnostný šaolinský rebel, který bojuje za vznešené ideály dynastie Ming!
Jeden můj kamarád byl spolu s rodiči několik let na ambasádě v Číně, no a když se vrátil, přivezl spoustu videokazet právě s Brucem Lee, Jackie Chanem, Gordonem Liu, a dalšími asijskými hvězdami kung-fu filmů. Byla to láska na první pohled, chtěl jsem být jako oni. Nikdo mě k tomu tedy vlastně nevedl, ale maminka mě vždy ve všech šílenostech podporovala, a za to bych jí chtěl s láskou vyjádřit velký dík.
Stravoval ses zdravě odjakživa, nebo kdy přišla změna od běžného jídelníčku ke zdravé stravě?
Stravoval jsem se tak, jak se doma vařilo, ale když jsem začal ve 14 naplno cvičit bojovky, začal jsem se o výživu zajímat hlouběji. Prošel jsem si různými experimenty – od vegetariánství přes Paleo až po Keto, a tam jsem vlastně zakotvil: Paleo/Keto strava, přerušované půsty. Důvody? Hlavně lifestylové: velké zjednodušení, soulad s mým životním rytmem, dostatek energie přes den, dobré trávení a regenerace, a především – parádně mi to na Keto pálí, jak jsi jistě během našeho interview zjistila. (smích)
Každému, kdo chce se stravou něco dělat, nemohu než doporučit 30denní program/reset Whole30: splnit na 100%, a pak se rozhodnout, co a jak dále.
Souhlasím. Není od věci si vyzkoušet oba póly, jak vegetariánství, kde jíme tuku méně, tak (především v zimě) i ketodietu, kde naopak jíme na úkor sacharidů tuků opravdu hodně. A pozorovat, co to s námi dělá a co nám vyhovuje – nejen fyzicky, ale také po stránce naší psychiky.
Co tě vlastně přivedlo ke stoicismu a jak ho ve svém každodenním životě využíváš?
Stoicismu jsem se věnoval v rámci mých studií filosofie a psychologie na Univerzitě Karlově, a přes okliky (vlastně spřízněných duchovních systémů) taoismu a buddhismu jsem se k němu vrátil, respektive, tak nějak se mi v životě zjevil. S patřičným předstihem – jako kdyby ti někdo daroval lék na chorobu, která přijde až za rok, dva. Od té doby mám spoustu příležitostí, jak jej aplikovat každodenně v praxi – s větším či menším úspěchem. Zrovna nedávno jsem se zcela nestoicky totálně (2x!) vytočil – ale člověk si to alespoň uvědomí, že tudy ne. Nejsem stoik, ale „ten, kdo se snaží dělat pokroky“, řecky prokoptón – tak se jmenuje i projekt moderního stoicismu, který jsem před několika lety spustil.
Děkuji za rozhovor.
Foto: Archiv Pavla Macka
Přebírání textů:
- tištěná média — přebírání nezměněných textů je zdarma s podmínkou uvedení zdroje
- online média — je možné pouze přebrat upoutávku v délce perexu nebo jednoho odstavce a pro zbytek textu odkazovat na web www.najimseazhubnu.cz
Kam dál:
- Chcete žít 100 let? Tak jezte tohle…
- Jste otrokem nezdravého jídla? Jak se zbavit závislosti…
- Změnit od základu jídelníček je snadnější, než myslíte. Jak na to?
- Živit děti zdravě není tak složité. Příběh mé dcery…
Podívejte se i na má videa.